Toníkovo ohlédnutí za rokem 2023

K napsání této zprávy mi dal popud Pavel Černý. Děkuji. 
První souhrn událostí nese datum 8. 11. 2022. Není to překlep autora. Že tenhle text vznikl tak pozdě, je jeho chybou určitě. "Co není psáno, jako by se ani nestalo". Tohle rčení platí už od dob antiky. Jaké tedy bylo putování výstavy ,,Moje Šumava" v r. 2023?

Začalo dost nešťastně. "Galerie VK 37"těsně před koncem roku 2022 zrušila dohodu a výstavu v Kralupech n.Vlt. odmítla. Start do Nového roku byl ale výtečný. Díky Frankovi Vejrovi z Knovíze bylo zastavení č. 6 v Městské knihovně ve Slaném, včetně vernisáže, velmi zdařilé. Údajně navštíví knihovnu v průměru 3000 lidí za měsíc a všichni tou chodbou musí 2x projít.

Pak jsem si "svépomocí" pořezal pravou ruku. Každé zlo v sobě skrývá dobro…( viz odmítnuté Kralupy). Vernisáž výstavy č. 7 v galerii Václava Brožíka v Třemošné u Plzně, včetně organizačního zajištění, byla díky paní Božence Bumbálkové prostě skvělá. Byl jsem tam, ruku v obvazech, takže to vím. Jak je už naším dobrým zvykem byli tam i někteří z Vás.

Následoval březnový návrat na Šumavu a zastavení č. 8 ve Vimperku. To ve spolupráci s Městskou knihovnou zajistili velmi dobře, včetně občerstvení a hudební produkce, manželé Tláskalovi. Z organizačních důvodů (nečekaná rekonstrukce) byla zrušeno další zastavení ve Vlachově Březí.

Pak ale následoval vrchol sezony. Štace č. 9 na hradě Rabí. V gotických prostorách bývalé hradní konírny výstavu od 9. 6 do konce října, shlédlo dle vyjádření kastelána pana Karla Broži minimálně 60000 (slovy šedesát tisíc) lidí. Hradní branou projde ročně víc jak 80 tisíc návštěvníků. Lví podíl měli na zajištění této akce Vláďa Faust a Martin Velíšek z Horažďovic.

Plánované podzimní "Kašperky" odpadly a tak v čase adventním přivítala "Moji Šumavu" Sušice. V muzeu Šumavy si ji návštěvníci mohli prohlédnout zejména díky tomu, že ji ženy z muzea důkladně očistily, jak se na Vánoce sluší a patří. Pobyt ve "sklepě" na Rabí jí naštěstí neublížil. Veliký dík patří v muzeu všem, zejména ale koordinátorce celé akce paní Vilišové. Sušický pobyt č. 10 skončil v 3. týdnu roku 2024. S velikou péčí zabalená výstava vyjela do dalšího města.

Ve Vaší paměti je jistě to, co instalaci v Českém rozhlase v Plzni předcházelo. Díky Vaškovi Štětinovi, Pepovi Fialovi a manželům Jitce a Tomáši Tykalovým nakonec byla 11. výstava slavnostní a velice zdařilou vernisáží 1. února otevřena veřejnosti. Nebýt paní Martiny Skutkové z Českého rozhlasu tak je někde v,,depozitáři,, ukrytá dodnes. Paní Skutková a nezávisle na ní i Lukáš Milota, šumavský patriot z Annína, mi potvrdili, že v těchto prostorách je to výstava poslední. Velká účast a zájem plzeňské veřejnosti třeba časem toto opatření pomůže zrušit. Ze Šumavy přijeli manželé Bubeníkovi a Hoškovi. Přišel i malíř Šumavy Pepa Černý, paní Bumbálková z Třemošné a její pomocnice z galerie. Prostě super start do roku 2024. Všem výše jmenovaným a těm všem bezejmenným pomocníkům moc děkuju. "Sám nejsi nic…" Bez Vás by to prostě fungovat nemohlo. "Bez lásky je život smutnej, ale bez přátel bych nepřežil…"

No a co bude dál?

Potvrzené jsou tyto štace. Hrad Švihov, od 30. března, v červnu zámek v Žihobcích, zde má souběžně výstavu i Vláďa Hošek. Pak červencový pobyt na zámku v Mokrosukách a posléze od 3. srpna do konce prázdnin na Kašperských Horách. V jednání je lokalita Nelahozeves pravděpodobně od září. Co bude dál a jak to bude ve skutečnosti, si po loňských zkušenostech netroufám odhadnout. Díky paní Marušce Bubeníkové jsem navázal ( možná ) dobré kontakty se spolkem "Pražský Sušičan. Tak třeba někdy Praha. V hledáčku mám i Litoměřice, Velvary a Roztoky u Prahy.

Možná i Hartmanice na Šumavě O všech termínech budete samozřejmě včas informováni.  Když rádi děláme věci pro druhé, dělá to radost také nám a život nám přitom utíká smysluplněji a ve štěstí" (to není z mé hlavy). 

S "Mojí Šumavou" se určitě nenudím. Howgh. Toník (Yetti ) Jelínek

Toník

PS: Vaše foto obrazy z první výstavy, majetek města Sušice, zdobí interiéry hotelu Roušarka v Sušici. Ověřeno!!!