Blog

Výsledky mého občasného pošetilého nutkání "sdělit něco světu"

Před časem jsem se zabýval Výchozím stavem snímků importovaných do Adobe Lightroom docela důkladně.

Po více než půl roce používání bezzrcadlovky Nikon Z6 přišel správný čas pro napsání článku o mých dojmech a zkušenostech.

Při zpracování většího množství fotografií pořízených do RAW-formátu je prvním krokem celého procesu vytvoření prvotního obrazu, který je výchozím stavem především pro prvotní probírku, promazání a roztřídění pořízených fotek, k tomu je potřeba mít snímky v nějakém "koukatelném stavu". Jde o důležitý krok, který má mnoho aspektů a právě tím se zde...

Během letošního roku jsem se ocitl v situaci, kdy jsem měl v rukách 3 poukazy na slevu 800 Kč u CeWe, takže bylo jasné, že půjdu (po pár letech kdy jsem to dělal naposledy) vytvořit nějaké fotoknihy.

V tomto článku NEBUDU řešit otázky "jak dostat fotky z foťáku do počítače", ani otázky vlastního zpracování či archivace.
Pro účely toho článku považuji za "Foto Management" především to, co a jak s fotografiemi budu/mohu dělat poté, kdy jsou zpracované. Ať už hned nebo kdykoliv v budoucnosti.

Tak se nám fotografický průmysl zase posouvá do nové etapy…
Když jsem asi před šesti lety v nějaké fotografické diskusi zmínil, že by bylo docela fajn mít fotoaparát s elektronickým hledáčkem (říkalo se tomu EVF) a se snímačem velikosti Full-frame, bylo to velké rouhání - skalní příznivci klasických zrcadlovek se při té představě otřásali odporem.

Musím se (nutí mě do toho mé podvědomí a nikdo jiný) trochu „vykecat“ ze svého vztahu k FB a k tomu, co chci u sebe v tomto kontextu změnit.

Malá esej, která svědčí o tom, že když se chce, tak to jde.
A že je potřeba konat důsledně a nenechat se odbýt nějakým „to nejde“.

Provedl jsem razantní změnu v publikování fotografií na internetu, opustil jsem službu Google Picasa, kterou jsem několik let používal a byl s ní velmi spokojen.