Nikon Z6 - po pár měsících používání

28.01.2020

Po více než půl roce používání bezzrcadlovky Nikon Z6 přišel správný čas pro napsání článku o mých dojmech a zkušenostech.

Nebude to žádná profesionální recenze se sofistikovaným měřením parametrů, ale pouze popis mých zkušenosti a názorů na práci s tímto aparátem - především ve srovnání se zrcadlovkou Nikon D750, kterou jsem používal dosud a stále jí souběžně s novou „zet šestkou“ používám.

Úvodem možná stojí za zmínku fakt, že moje dojmy a zkušenosti nejsou v přílišném rozporu s tím, jak jsem Z6 vnímal v prvních dnech jejího užívání. Tehdy jsem o tom napsal článek, na který nyní navážu (některé věci nemá smysl opakovat), takže je dobré si jej nejprve přečíst.

Celou dobu používám souběžně Z6 a D750,  ať už jde o reportáže nebo focení na cestě po Irsku nebo třeba fotografický víkend na Šumavě či v Orlických horách. Beru s sebou obě těla a několik objektivů, většinu situací fotím střídavě na oba aparáty. To je asi jediná možnost, jak získat reálnou představu o rozdílech a výhodách/nevýhodách.

Hlavně zpočátku jsem měl obavu spolehnout se zcela na Z6, bral jsem jí spíš jako takový doplněk. Ale postupně si získává mojí větší důvěru a stále se utvrzuji v tom, že je to skvělý aparát. V mnoha ohledech na něj začínám spoléhat víc než na D750 a zjišťuji, že se s ním vlastně fotí lépe než se zrcadlovkou.

Ergonomie

Ergonomii jsem dost podrobně komentoval v původním článku, takže teď pouze doplnění :

  • Úchop opravdu není tak dobrý jako u D750, to je daň za "malost", ale není to nic co by mě nějak iritovalo či omezovalo.
  • Trochu nepříjemné je držení celé sestavy s F-objektivy, protože FTZ adaptér celou sestavu prodlouží, sklo je víc vepředu a celkové vyvážení sestavy není ideální; samozřejmě tento problém neexistuje při použití S-objektivů, tam je to naopak paráda.
  • Na nešťastně umístěné tlačítko pro korekci expozice jsem si jakž-takž zvykl, navíc jsem si nastavil "snadnou korekci expozice", takže u režimů A a S mám korekci na jednom (jinak nevyužitém) kolečku, to je praktické a pohodlné.
  • Vnější display je výklopný pouze v jednom směru, což je občas samozřejmě omezující, hlavně při focení na výšku.

Celkový dojem je dobrý - jsem spokojen.

Elektronický hledáček

Nic z toho, co jsem psal v původním článku, nemusím korigovat - platí to.

Jednu věc jsem si musel "prošlápnout" a to je nastavení jasu hledáčku.
Lze nastavit nějakou pevnou úroveň nebo to ponechat na automatice, která se řídí množstvím okolního světla. Prošel jsem si těmito fázemi:

  • Automatické nastavení - tím jsem začínal
    Při tomto nastavení se jas hledáčku zvýší, když je člověk v místě s vysokou hladinou světla (scény) a naopak. Pak se může stát, že třeba v letním dni při přechodu ze světla do stínu se obraz změní před očima. Měl jsem dojem, že to není to pravé a přepnul to.
  • Ruční nastavení
    Dlouho jsem u toho nevydržel, protože žádná "pevná úroveň" nevyhoví všemu, přitom podmínky se hlavně u reportáží či street-foto mění velmi rychle. Neustále to ručně přepínat na jinou úroveň je "opruz", to jsem nedal.
  • Automatické nastavení
    Takže jsem skončil u automatiky a v 99% situací jsem s tím spokojen.

Hledal jsem způsob, jak využívat přepínání "hledáček/display" a došel k tomu, že jsem ze 4 režimů (Automatické přepínání / Pouze hledáček / Pouze monitor / Upřednostnit hledáček) vypnul první dva a ponechal jenom volby "Pouze monitor" a "Upřednostnit hledáček". Ty se přepínají tlačítkem na levé straně hledáčku a když jsou jenom dvě, je to vlastně přepínání "tam a zpět", nelze se splést. Pracuji pak následovně

  • standardně mám nastavený režim "Upřednostnit hledáček", což znamená že 
  • při focení funguje pouze hledáček (komponování, ovládání, menu ...), když dám oko od hledáčku tak zhasne, display nesvítí (a neriskuji náhodné doteky), šetřím energii
  • při prohlížení snímků, práci s menu či nastavováním parametrů funguje hledáček i display, podle senzoru u hledáčku.
  • Když opravdu chci komponovat snímek prostřednictvím zadního displaye, stačí jediný stisk tlačítka ne levé straně hledáčku a je to.

V nějaké diskusi jsem zaregistroval postoj uživatele Z6: "Kvalita hledáčku mě vlastně nezajímá, protože fotím prakticky výhradně na zadní display".
To mě hodně překvapilo. Pro mě je komponování prostřednictvím hledáčku několikanásobně příjemnější než přes vnější display. Ale „proti gustu žádný dišputát“.

Ostření

I tady platí, že nic z textu v původním článku nemusím korigovat - platí to.

Nejlepší je to s originál S-objektivy, to ostří nesmírně potichu a rychle.

Nejméně polovinu toho, co jsem nafotil, jsem fotil s F-objektivy přes FTZ adaptér, i v tom případě jsou výsledky výborné. Skvělé je to třeba při použití Sigma 35/1.4 Art, při focení "na plnou díru". U D750 jsem se pořád pral s tím, že středový bod je sice vyladěn (žádný FF/BF), ale krajní body už švindlují, zato u Z6 vše sedí a je jedno, na jaký ostřící bod se ostří.

Ostření na obličej/oko je bezva, ale když se objekt pohybuje a navíc třeba není moc světla, je to trochu problém. Chytí se, zaostří, ale při domáčknutí spouště někdy jaksi "znejistí a začne ostřit znovu" ...

Před pár dny jsem fotil v klubovém prostředí bluesový koncert, objektivy Sigma 35/1.4 Art + Tamron 24-70/2.8 G2, z asi 400 snímků byla absolutní většina bezvadně zaostřená, při clonách cca 2.0 - 3.2, časech cca 1/160. Špatně zaostřené snímky by se spočítaly na prstech.

Focení krajiny

Pro focení krajiny nejsou výhody bezzrcadlovky tak zřejmé, protože

  • zpravidla (ve srovnání třeba s reportáží) je zde víc času na komponování, na rozmyšlení jak nastavit parametry ...
  • dá se obvykle vyfotit několik variant stejného záběru,
  • nefotí se "na plnou díru" a není tak kritická otázka přesného ostření,  není zde problémem případný backfocus/frontfocus, problémy s krajními ostřícími body ...

Dokonce naopak, při vší úctě ke kvalitě e-hledáčku bezzrcadlovky

  • obraz krajiny v elektronickém hledáčku není nějak uchvacující, každopádně působí hůř než přirozený obraz viděný skrz sklo pravé zrcadlovky, obzvlášť při kontrastním světle
  • obraz působí hrubě, nejsou v něm zřejmé detaily, takže to může člověka až trošku odrazovat 

Nicméně výsledky jsou naprosto srovnatelné a třeba živý histogram v hledáčku je i zde nesmírně užitečný. A třeba při použití přechodových filtrů vidí člověk dopad na výsledný snímek ještě dřív než zmáčkne spoušť.

Reportáže

Skvělé. Myslím, že právě při reportážní práci se nejpozitivněji projeví technické rozdíly proti klasické zrcadlovce. Operativnost a přesnost ostření, reálný náhled na budoucí snímek, histogram v hledáčku, případně elektronická závěrka, prohlížení snímků i veškeré ovládání v hledáčku ... nemá to chybu.

Výdrž baterie

Sám výrobce uvádí u bezzrcadlovek podstatně menší počty snímků, které lze "na jedno nabití" pořídit ve srovnání se zrcadlovkami, přičemž baterie pro D750 je prakticky shodná s tou pro Z6.

Různí rozumbradové v internetových diskusích ten rozdíl zpochybňují a dokazují to na tom, kolik oni "na jednu baterku napráskali na Z6/Z7 snímků", třeba víc než tisíc. Věřím, že když střílí jeden snímek za druhým, třeba při focení tanečních, kde to nafotí během dvou hodin bez přílišných prodlev a komponování, tak se jim to podaří.

Vyšší energetická spotřeba bezzrcadlovky spočívá především v trvalé aktivitě obrazového snímače a promítání obrazu buď na vnější display nebo do hledáčku. 

Zásadně záleží na režimu práce. Pokud fotím na celodenní akci, foťák je téměř celou dobu "v akci", hledám záběry, komponuji ... baterie jde dolů a i když udělám třeba jen 400 snímků, tak jí vybiji. 

Při souběžném provozu D750/Z6 na stejných akcích (ve stejném režimu) je to jasně vidět - Z6 u mne spotřebuje třeba při reportáži téměř 2x víc energie než D750.

Není to tragédie - prostě je potřeba víc myslet na rezervní baterii a včasné plné nabití.

Elektronická závěrka

Je to výborná věc, hlavně je to tiché a diskrétní.

O problémech při focení rychle se pohybujících objektů bylo napsáno mnoho, to nebudu opakovat, sám jsem nenarazil, ale asi jsem ani v tom režimu nefotil scény, kde by se to mohlo projevit.

Zato jsem narazil jinde - při focení při umělém osvětlení. Na snímcích se objevily vodorovné pruhy, takové vlny, jakoby bylo nerovnoměrně osvětleno. Stalo se mi to při focení koncertu v klubovém prostředí, asi to byla LED světla, těžko říct, expoziční časy byly cca 1/80 - 1/160 sec.

XQD karty

Býval jsem u D300 zvyklý na robustní CF karty, takže přechod na SD karty u D750 byl pro mě tak trochu krokem zpátky - v dobrém slova smyslu.

XQD karta je opět cosi důvěryhodnějšího a sympatičtějšího. Přenosové rychlosti jsou super. Při focení to až tak moc nevyužiji, nestřílím dlouhé a rychlé sekvence. Zato při přenosu snímků do PC to je proti SD kartám nebetyčný rozdíl, je to rychlé že se ani nechce věřit ( 11 GB / 100 sec).

Zažil jsem ale i infarktový stav, nemohla za to přímo karta, ale souviselo to s ní.
Už léta používám na cestách pro zálohování fotek externí SSD disk. Data z karet na něj přenáším přes mobil, stačí k tomu malá čtečka karet a USB hub, posledních pár let mi k tomu sloužil Samsung Galaxy S5.
USB hub má možnost externího napájení, což jsem také vždy využíval, šlo přitom o SD karty.
Letos jsem to v Irsku dělal poprvé s XQD kartou a čtečkou Sony MRWE90. Bohužel jsem to celé zapojil bez externího napájení (krmila to tedy pouze baterie mobilu) a ono to (bohužel) i tak chvíli běželo. Jenomže jenom chvíli a pak to celé umřelo. Přitom došlo k destrukci obsahu karty, nebylo to jednoduché (obnovitelné) smazání souborů, ale fakt destrukce obsahu. Něco se potom doma podařilo zachránit, ale fotky ze dvou dní focení  pryč.

Poučení pro mě a třeba i pro ostatní: Vždy takovou sestavu "přikrmovat" z externího napájecího zdroje. 

Cosi jako závěr

Mám "zet šestku" čím dál raději. Nějaký čas budu provozovat i D750, ale myslím, že čím dál méně. Každopádně pokud někam jdu a beru si jen jedno tělo, sáhnu po Z6. A focení si užívám.

Děkuji za pozornost a přeji dobré světlo.