Průvodce fotografa-začátečníka
Obsah
- Proč tento článek vznikl
- Volba fotoaparátu
- V čem fotoaparát a příslušenství nosit
- Pohotovostní poloha fotoaparátu
- Nutné příslušenství "v akci"
- Další příslušenství - Stativ
- Další příslušenství - Filtry
- Další příslušenství - Externí blesk
- Kontrolní seznamy
- Volba SW pro správu a editaci
- Uspořádání dat a jejich zabezpečení
Proč tento článek vznikl
Občas se na mě obrací někdo, kdo se chce fotografováním zabývat trochu vážněji a neví jak začít. Ztrácí se v haldách informací, které jsou všude kolem nás, jsou super, když už má člověk základní představu o daném oboru a ví, co hledá.
Pro takovéto začátečníky se pokouším vytvořit přehledného průvodce, který by měl usnadnit základní orientaci a odpovědět na základní otázky. Stavím na svých mnohaletých zkušenostech, je to můj pohled na věc a neprohlašuji ho za jedinou pravdu :-)
Volba fotoaparátu
gfdgdfgd
V čem fotoaparát a příslušenství nosit
Předpokládám, že fotoaparát je zrcadlovka či bezzrcadlovka a tomu odpovídá i velikost a hmotnost objektivů.
Fotoaparát, objektivy a další příslušenství, jsou citlivá a drahá technická zařízení, která je nezbytné přepravovat nějakým bezpečným způsobem. Základním rozcestníkem je volba "fotobrašna x fotobatoh".
Fotobrašnu považuji ji za použitelnou pro toho, kdo vždy fotografuje pouze v těsné blízkosti auta nebo jiného dopravního prostředku, kterým se přemístil na místo. Sám jednu fotobrašnu vlastním a občas ji použiji, pokud jdu například fotit reportáž, kam dojedu autem, brašnu umístím na nějakém bezpečném místě a v prostoru akce se pohybují pouze s fotoaparátem v ruce.
Pokud se fotograf při fotografické akci pohybuje, považuji za jediné možné řešení přiměřený fotobatoh. Otázka přiměřenosti je velmi individuální, odvíjí se od typu techniky a hlavně od množství objektivů a dalšího příslušenství, které chce dotyčný přenášet. Je to na samostatný článek, navíc jak čas běží, mění se obvykle i situace fotografa a jeho potřeby :-)
Sám používám batoh Gitzo Adventury, ale pro začátečníka určitě stačí i batoh podstatně menší.
Pohotovostní poloha fotoaparátu
Vyřešili jsme zavazadlo pro transport aparátu a příslušenství, pojďme fotit.
Fotoaparát vyndám z batohu ... a co dál? Ať už při reportáži nebo třeba v krajině, dost dlouhou dobu musím mít fotoaparát v pohotovostním stavu, kdy buďto fotím nebo hledám správný záběr. Potřebuji přitom
- mít fotoaparát "při ruce"
- mít fotoaparát v (alespoň relativním) bezpečí
- neublížit přitom svému tělu ( to není vtip, ergonomie je důležitá )
Asi u každého fotoaparátu je při nákupu součástí balení popruh. Obvykle není úplně k nepotřebě, ale není to ani žádný zázrak. S vynaložením cca 5 minut času popruh upevníte k poutkům na těle fotoaparátu ... a co dál?
Fotoaparát (vážící i s objektivem něco mezi 1 - 2 kg) pověšený delší čas na krku, to není žádný med, to je o zdraví (krční páteř). Popruh dodaný s fotoaparátem obvykle neumožňuje ani takovou základní funkci, jako je snadná měna délky.
Jak to řeším
Používám systém firmy Peak Design, který umožňuje bleskové "překonfigurování" :
- fotoaparát na kvalitním popruhu s nastavitelnou délkou, to používám nejméně,
- fotoaparát na prsou, zavěšený na ramenních popruzích batohu, netáhne za krkem a přitom je v plné pohotovosti, používám velmi často, při turistice, při přesunech mezi fotografickými lokacemi v krajině.
- fotoaparát v pravé ruce, zajištěný proti pádu poutkem na zápěstí, používám velmi často, vždy při reportážním focení, často při pohybu po nějaké lokaci v krajině.
Pro závěsy na batohu jsem použil tyto prvky:
https://www.megapixel.cz/peak-design-anchor-links-system-rychlych-spojek-al-4
na fotoaparátu je na každé straně jedna "třešnička"
na každém ramenním popruhu je upevněný pásek, zakončený tou černou součástkou.
FOTO
Nutné příslušenství "v akci"
V různých situacích může fotograf "v akci" potřebovat ledacos, ale je pár věcí, které jsou naprostým základem a měly by být vždy v pohotovosti:
- náhradní baterie ( vřele doporučuji originální )
- náhradní paměťová karta ( kvalitní značky, u mne SanDisk, LEXAR )
- čisticí hadřík a čistící štěteček na objektiv
Nosím vždy 2 ks baterie, jednu paměťovou kartu, čisticí štěteček a hadřík v šikovném pouzdru VANGUARD ALTA BC S :
- toto pouzdro mám vždy ve foto-batohu a před focením zkontroluji jeho obsah,
- když vezmu (mimořádně) fotobrašnu místo foto-batohu, automaticky vezmu i toto pouzdro,
- pokud půjdu pouze s aparátem na krku, dám si toto pouzdro do kapsy.
Pokud na nějaké větší akci potřebuji víc paměťových karet, přepravuji je bezpečně v nesmírně odolném JJC pouzdru (existuje více variant pro různé typy karet).
Další příslušenství - Stativ
Téma je velmi komplexní a zde nepůjdu do detailů, vezmu velmi stručně.
V případě zájmu o rozsáhlejší a detailnější popis problematiky doporučuji obsáhlý článek na webu jednoho z velkých českých prodejců.
Stativ je nezbytný v situaci kdy je
- příliš málo světla a tedy nutná expozice delším časem, než jakých lze udržet z ruky, což v praxi může být čas delší než například 1/60 sec (záleží na okolnostech, na ohniskové vzdálenosti, typu stabilizátoru a pod.)
- nebo je potřeba zhotovit několik snímků s absolutně stejným záběrem pro pozdější skládání ( například pro účely HDR ).
Pominu ateliérové focení, produktové foto apod, kterým se nevěnuji.
Stativ používám
především v přírodě, při východech a západech slunka či v noci, při focení vody (nebo mraků) dlouhým časem (aby voda či mraky byly rozmazané), výjimečně třeba pro skupinové foto kde máme být všichni.
Stativ je také užitečný pro zhotovení několik snímků, z nichž bude složeno panorama (i když často to není nezbytné).
Jakmile je dost světla na focení z ruky, stativ odkládám, protože jeho použití mě velmi svazuje z hlediska hledání kompozic, změn polohy ...
Ideální stativ by měl být
- velmi pevný, aby se fotoaparát nechvěl a stál jako přibitý
- lehký a ve složeném stavu co nejmenší, aby se dobře přenášel
- dostatečně vysoký, aby se u něj fotograf nemusel hrbit
- levný
Bohužel, takový neexistuje, vždy budete hledat kompromis.
Mezi fotografy se traduje, že až třetí koupený stativ je ten pravý, zpravidla proto, že dotyčný uvěřil, že i laciný stativ splní kvalitativní požadavky. Stativy s cenou
- pod cca 5000,- Kč povedou obvykle ke zklamání a následnému hledání jiného,
- cca 8000-12000,- Kč budou dost dobré pro většinu situací
Z hlediska materiálu nutno zvolit
- kov tj. obvykle hliník - těžší, levnější, snese drsnější zacházení
- karbon (moje volba) - lehčí, dražší, křehčí, více náchylný k poškození
Stativová hlava
Stativ lze koupit včetně hlavy (kulová či trojcestná), nebo koupit zvlášť "trojnožku" a zvlášť hlavu. Kdysi jsem začínal se stativem s trojcestnou hlavou, dnes ale (i při vědomí určitých výhod trojcestné hlavy) používám kulovou hlavu. Podstatné je, aby byla dostatečně tuhá.
Hroty x gumové patky
Dotknu se zde jedné "drobnosti", která se většinou "na první dobrou" neřeší, ale přitom stojí za zmínku. Jde o spodní konce nohou stativu, kde mohou být výměnné
- Gumové patky, ty jsou obvykle základem.
Jsou vhodné pro focení v interiérech, na dřevěných podlahách apod., kde by kovové hroty mohly poškodit podlahu - Kovové hroty, někdy jsou
součástí dodávky, jindy je nutno je dokoupit.
Jsou velmi užitečné v přírodě, především na trávě nebo jiném "nepevném" podkladu, kde by gumové patky "plavaly" a nezajistily stabilní polohu stativu.
Co a jak používám, k čemu jsem postupně dospěl
Stativy mám dva:
1) Ulanzi Zero Y Lightweight Travel Tripod 3028 ( zde odkaz k českému prodejci )
- Velmi kompaktní a lehký stativ,
- snadno se přibalí do cestovního zavazadla
- není problém vzít ho do batohu
- dostatečně tuhý a velký pro běžné použití, kdy na aparátu není velký a těžký objektiv, nejsou extrémní povětrnostní podmínky, velký vítr apod.
Tento stativ doporučuji začátečníkovi, protože pokud časem dojde k potřebě většího stativu, tento nezahodí a bude se i nadále hodit pro méně náročné situace. Já ho používám tehdy, když jsem v pohybu, když fotografování je spojeno s turistikou ...
2) SIRUI W-2204 ( zde odkaz k českému prodejci )
- již není v prodeji, uvádím ho zde kvůli jeho technické charakteristice
- tuhý karbonový stativ za přijatelnou cenu, kupoval jsem ho v ceně cca 10000,- Kč
- poněkud velký a neohrabaný na nošení při turistice
Používám ho tam, kde focení je hlavní aktivitou a jsem ochoten se lopotit s jeho nošením (nebo se fotí někde "u auta").
Hlava, kterou používám místo té originální, je tato: https://www.megapixel.cz/benro-gx30
Není to žádná „superhlava“, ale má velmi užitečnou funkci pro focení panoramat - horní částí nad kulovým čepem lze nezávisle otáčet.
Další příslušenství - Filtry
Podle nejrůznějších fotografických webů a diskusí to vypadá, že fotografické filtry jsou pro fotografa naprosto nezbytným příslušenstvím, přinejmenším v případě focení krajin.
Ano, pro určité specifické situace jsou filtry velmi užitečné, ale není to tak horké.
Začátečník určitě nemusí začínat tím, že ihned nakoupí všechny možné i nemožné filtry, aby se stal „opravdovým fotografem“.
Stručně se zmíním o třech hlavních skupinách filtrů. V každém případě, když už filtr pořizovat, doporučuji nejkvalitnější značky ( Hoya, B+W, VFfoto ), byť nebudou levné. Je to prvek, přes který bude procházet veškeré světlo na snímač a zásadně ovlivní výsledné snímky.
Komplexní informace o druzích a použití filtrů je zde
https://www.milujemefotografii.cz/filtry-v-digitalni-fotografii
https://www.megapixel.cz/fotograficke-filtry-jake-jsou-kdy-a-jak-je-pouzit-1-cast
Polarizační filtr
Polarizační filtr (často označovaný jako CPL – Circular Polarizer) slouží ve fotografii primárně k odstranění nežádoucích odlesků z nekovových povrchů (voda, sklo, ...), zvýšení saturace (sytosti) barev a zvýšení kontrastu na snímku. Je to jeden z mála fotografických efektů, který nelze plnohodnotně napodobit v postprocesu (úpravou v počítači).
Další zdroje informací ohledně polarizačních filtrů:
https://www.paladix.cz/clanky/polarizacni-filtr-v-praxi.html
https://www.milujemefotografii.cz/pouzivejte-polarizacni-filtr
Jak používám polarizační filtr
V krajině mám „polarizák“ stále u sebe a použiji ho
- téměř vždy při focení tekoucí vody ( tzv. „potůčkařina“ ), pro eliminaci odlesků na hladině (to NELZE docílit dodatečně v post-procesu), vytvoření efektu „hloubky“; zároveň to napomůže prodloužení expozice cca o 1EV a tím k zvýšení efektu rozmazání vody.
- občas pro krajinářské záběry s dramatickými mraky, pokud fotím zhruba kolmo ke směru slunečního svitu (jinak filtr stejně nemá žádný účinek);
ve většině případů lze prokreslení a „dramatičnost“ mraků docílit dodatečně v post-procesu, navíc pokud je CPL filtr použit nevhodně, může spíš uškodit. - velmi vzácně pro krajinářské záběry za účelem odstranění oparu; důvod pro „velmi vzácně“ je ten, že
- snímek je sice o něco lépe prokreslen,
- ale daní ze to je (podle mého názoru) určitý barevný posun a nežádoucí „ztvrdnutí“ obrazu (není to nekvalitou filtru, používám špičkové filtry Hoya);
raději filtr většinou nepoužiji a potřebné úpravy řeším v post-procesu
Doporučení začátečníkovi ohledně polarizačního filtru
V případě zájmu o „krajinařinu“ a/nebo „potůčkaření“ si polarizační filtr koupit, zvolit průměr podle svého největšího objektivu (s největším průměrem). K tomu koupit redukce pro použití na objektivy s menším průměrem.
ND filtr ( celoplošný x přechodový )
Info od AI:
ND filtry (neutrálně šedé filtry) slouží k redukci světla pronikajícího do objektivu bez ovlivnění barev. Umožňují používat delší expoziční časy za denního světla pro rozmazání pohybu (voda, mraky) nebo fotit s otevřenou clonou (bokeh) i na přímém slunci. Jsou nezbytné pro krajinářskou fotografii, portréty a natáčení videa.
Přechodový filtr (často šedý ND přechodový filtr) je fotografická pomůcka, která ztmavuje pouze část snímku, nejčastěji příliš světlou oblohu, zatímco krajina zůstává neztmavená. Vyrovnává tak velký kontrast mezi jasnou oblohou a tmavší zemí, čímž zabraňuje přeexponování (vypáleným místům) a zachovává detaily v celém snímku.
https://www.milujemefotografii.cz/nd-filtry-a-ukazky-pouziti
https://www.milujemefotografii.cz/prechodove-filtry
https://www.karf.cz/blog/proc-uz-nepouzivam-prechodove-filtry
Jak používám „klasické“ ND filtry (celoplošné)
Používám je, i když to není úplně často, především pro focení tekoucí vody (potůčkaření). Stále při ruce mám (vedle CPL filtru) také klasický šroubovací ND filtr značky B+W v hustotě ND400 (snadné a rychlé nasazení na objektiv). Kromě toho občas využiji obdélníkové filtry (méně snadné a rychlé použití) o hustotách ND8, ND64 a ND1000 ze sady Haida (viz dále).
Jak používám přechodové ND filtry
Přechodový filtr je při focení krajiny velmi lákavým prostředkem, protože rozdíl světla mezi oblohou a zbytkem krajiny je často příliš velký a tento filtr by měl rozdíl kompenzovat. Problém je, že rozhraní mezi světlou a tmavou částí není prakticky nikdy v přímce, takže vždy zůstanou nějaké světlé části neztmavené a/nebo tmavé části ještě více ztmavené.
Když už přechodový filtr, pak podle mne má být posuvný (kvůli volbě umístění přechodu v záběru), s měkkým přechodem (zmenšení problémů s překryvy na linii přechodu) a ne příliš silný (cca ND8).
K dispozici mám Haida M10-II Professional Kit, je to vynikající věc, jenom je celá ta sada poněkud neohrabaná. Je to dost velké a těžké na nošení v batohu, při použití je to dost manévrování, začátečníkovi to určitě nelze doporučit.
Občas to tedy použiji, mnohem častěji však i světelně náročné scény fotím bez filtr, někdy více různých expozic, kompenzace pak řeším v editoru v post-procesu.
Doporučení začátečníkovi ohledně ND filtru
V případě zájmu o "krajinařinu" a/nebo "potůčkaření" si celoplošné ND filtry koupit (např. ND16 a ND400), zvolit průměr podle svého největšího objektivu (s největším průměrem). K tomu koupit redukce pro použití na objektivy s menším průměrem.
Přechodový ND filtr podle mne nemá pro začátečníka smysl.
UV (ochranný) filtr
UV filtry jsou všemi prodejci vřele doporučovány (jak by ne, mají z toho profit) nikoliv kvůli ochraně před UV zářením, ale jako mechanický ochranný prvek čelních čoček objektivu, pro případ nechtěného nárazu, pádu ...
Stejný názor mají i někteří fotografové, zaznívá i v různých diskusních skupinách, stejně jako protinázor - viz. dále v textu.
Proč filtr použít
Jak je řečeno výše, k mechanické ochraně při případné kolizi.
Proč filtr nepoužívat
- Je to další „kus něčeho“ mezi fotografovanou scénou a snímačem fotoaparátu, přes co musí projít světlo a co může obraz degradovat
- Je to možný zdroj zvýšené vinětace, především u širších ohnisek, zvláště pak při nasazení dalšího filtru (CPL, ND )
- Stojí to peníze, pokud má být kvalitní, tak ne zrovna málo
Jak používám UV filtry
- Po mnoho let jsem měl UV filtr na každém objektivu a stálo to nemálo peněz
- Došel jsem k tomu, že degradace obrazu (především v protisvětle ...) za to nestojí a cca poslední 3 roky mám objektivy „bez ochrany“ a v šuplíku hromádku UV filtrů
- Sáhnu po nich a nasadím na objektiv, pokud pojedu někam do prašného či písečného prostředí (pouště, focení cyklo/auto/moto krosu, ...) nebo k moři (slaná voda).
Doporučení začátečníkovi
Na základě předchozího textu se rozhodnout podle vlastních preferencí :-)
Další příslušenství - Externí blesk
Předpokládejme, že fotoaparát nedisponuje vestavěným bleskem, a je potřeba řešit otázku, zda pořizovat externí blesk. Popravdě i u foťáků s vestavěným bleskem je to téma k řešení, protože interní blesk je obvykle velmi slabý, má malý dosah.
Pokud má snímek zachovat atmosféru daného prostředí a nemá být na první pohled jasné, že to je „napálené bleskem“, musí se při expozici maximálně využít reálné existující světlo (třeba i za cenu vyššího ISO) a bleskem pouze "trochu přisvítit".
Jak používám blesk
Disponuji kvalitním a výkonným externím bleskem, který ale používám velmi, opravdu velmi vzácně. Možná je to proto, že jsem tuto disciplínu dostatečně dobře nezvládl - není to totiž nic triviálního :-)
Paradoxně používám blesk spíš na ostrém slunci, při fotografování osob, kdy chci trochu prosvětlit stíny, hlavně v obličeji.
Nafotil jsem mnoho koncertů v nedostatku světla, kde jsou zároveň aktéři v pohybu, naprosto všechno bez blesku. Samozřejmě musím využít vyšší ISO, okolo 3200 běžně, jde to i cca do 20000. Kdo nevěří, ať koukne do galerie koncertů.
Doporučení začátečníkovi
Do pořizování externího blesku se nehrnout, pokud k tomu není jasný důvod vzhledem k oboru, na který se chce zaměřit ( fotografování akčních scén v prostředí s nedostatkem světla, nějaké speciální efekty ... ). Když už pořizovat, doporučuji originál od výrobce fotoaparátu.
Kontrolní seznamy
Je mnoho věcí, na které je před i při fotografování potřeba myslet, které je potřeba řešit. Každé opomenutí a nedomyšlenost se může negativně projevit na výsledku práce fotografa.
Jedinou cestou, jak nedělat chyby, je zavedení rutinních postupů, ze kterých by se měly stát návyky. Minimálně zpočátku je kontrolní seznam záchytným bodem jak při přípravě akce, tak i v jejím průběhu. Z vlastní praxe však vím, že je užitečný i pro člověka se zkušenostmi, neboť ve stresu, při nedostatku času, je člověk tvorem velmi chybujícím.
Stav vybavení a nastavení aparátu mohou být v různém stavu po předchozím focení. Ledacos může být jinak než obvykle. Když pak člověk chytí foťák a začne fotit, soustředí se na situaci, hledání kompozice ... opomene třeba úplně, že si minule nastavil zcela jiné parametry než jaké používá obvykle a zjistí to až následně, při prohlížení nepoužitelných snímků.
V mobilním telefonu mám textový soubor se seznamem bodů pro kontrolu před začátkem focení, ten je přístupný na jedno kliknutí a obsahuje toto:
Zkontrolovat vybavení
- baterie - počet a stav nabití
- paměťové karty - počet a volné místo
- čisticí prostředky
- pokud stativ, tak také destičky / L-plate
- pokud filtry, tak také redukce
Nastavení foťáku a jeho stav
- čistota objektivů
- správný čas a časové pásmo
- propojení s mobilem pro GPS (SnapBridge)
- Všechny volby pod tlačítkem "I"
- Moje menu - pár prvních položek
- Režim A/M/S/P, nastavení WB, ISO ( Auto / fix ... )
Volba SW pro správu a editaci
Začnu tím, co nedoporučuji. Nedoporučuji používání různých free SW, které jsou lákavé z hlediska finančního (jsou k dispozici zdarma) a řada lidí je bude vehementně doporučovat. Nechci zde rozebírat, proč je nedoporučuji. Přes 30 let vyvíjím SW (byť jiného druhu) a mám racionální důvody k tomuto názoru.
Co jsem používal dříve a co používám nyní:
- Do roku 2018 jsem po mnoho let používal výhradně Zoner Photo Studio, pro editaci i správu fotografií.
- Od roku 2019 používám pro editaci a správu zdrojových snímku (RAW soubory) Adobe LightRoom, pro práci s výslednými JPG soubory používám stále Zoner Photo Studio a související webovou galerii Zonerama.
Důvodem k této změně byl fakt, že v té době neposkytoval "Zoner" pro práci s RAW soubory takovou funkčnost, jakou jsem si představoval, Adobe LR ji poskytoval.
U tohoto modelu již zůstanu, jde o návyky, data která v daném systému mám ... ale současné Zoner Photo Studio bych klidně použil, kdybych se teď měl rozhodovat "na zelené louce"
Co doporučuji
Českému fotografovi, který se nyní rozhoduje "na zelené louce" kterou cestou se dát, doporučuji placený systém Zoner Photo Studio, minimálně z těchto důvodů :
- funkčnost systému je velmi podobná určitému etalonu za který lze považovat období lightroom
- lze zde řešit jak samotnou editaci snímků, tak jejich správu, prezentaci, tisk ...
- systém se neustále intenzivně vyvíjí
- je to český systém, české uživatelské rozhraní a nápověda
- součástí systému je i webová galerie Zonerama, kde může fotograf velmi solidně prezentovat svojí práci ať už veřejně nebo pro uzavřenou komunitu
- výrobce systému, česká firma Zoner, provozuje také výborný portál Milujeme fotografii, který nabízí nepřeberné množství informací jak v oblasti systému ZPS, tak obecné fotografické rady.
Jak systém pořídit
- Vytvořit si účet zde: https://www.zoner.cz/account
- Objednat si elektronickou licenci (jiná nemá smysl)
- Jakmile je licence zaplacena, stačí
- kliknout na stažení instalačního programu,
- nainstalovat na svém PC,
- po spuštění program vyzve k přihlášení,
- přihlásit se k tomu účtu, kde byla provedena objednávka a platbu,
- a je to vše v provozu, teď už jen se s tím naučit pracovat :-)
Uspořádání dat a jejich zabezpečení
bcnbv
