Volba fotoaparátu

Umím si představit fotoamatéra, který nechce investovat do fotoaparátu a dalšího příslušenství, nechce se o tu techniku starat, nosit těžkou foto-výbavu a vystačí si s mobilem. Leckteré dnešní mobily mají slušný foťák, technická kvalita snímků samozřejmě bude mít daleko ke snímkům z fotoaparátu hobby nebo profi třídy, ale pokud to dotyčnému stačí, může se pustit do práce s kompozicí, se světlem a barvami, učit se najít správná fotografická místa a situace ... a bude to také dobře.

Pokud má dojít k nákupu „opravdového foťáku“, pak 

• nemá smysl uvažovat o nějakém tuctovém kompaktu do kapsy ( protože větší smysl dává mobil )
• je potřeba sáhnout po foťáku s pořádným snímačem ( viz dále )
• je nutno počítat, že to bude něco stát (desítky tisíc) a něco vážit 

Tipy 

• ponechat si mobil (viz. výše)

• pořídit špičkový kompakt se snímačem 1", např. Sony CyberShot DSC-RX100 VII

• pořídit přístroj se snímačem 4/3 (Olympus, Panasonic, Leica, crop faktor 2), např. Olympus OM-D E-M10 Mark IV, k tomu některý z těchto objektivů.

• pořídit přístroj se snímačem velikosti APS-C ( crop faktor 1,5), velikostí se blížící full-frame formátu, např set Nikon Z50 II + 16-50 mm + 50-250 mm; sestava bude větší a těžší než výše uvedené 4/3 přístroje, ale menší a lehčí než dále uvedené full-frame přístroje.

• pořídit „levnou“ fullframe bezzrcadlovku, např. Nikon Z5 a k tomu třeba objektiv Nikon Z 24-200 mm f/4-6,3 VR

Velikost snímače jako hlavní důvod pro volbu určité kategorie

Jde o fyzickou velikost té malé destičky s miliardami mrňavých snímacích buněk, které zachycují světlo. Kvalita snímače je primárním atributem, který rozhoduje o tom, jak věrně se podaří obraz zachytit. Všechno ostatní na to navazuje, ať už jsou to další komponenty hardwarové nebo softwarové. Všechny pracují s tím, co vzniklo ve snímači. Ač to umí různě vylepšovat, vždy se lépe vylepšuje to, co již bylo dobré (nebo dokonce výborné), než to, co za moc nestálo :-)

Pár příkladů, vztažených ke konkrétním přístrojům

• plocha snímače full frame zrcadlovky (standard top hobby a profi aparátů) je 8,6 cm2
• plocha snímače 4/3 je 2,25 cm2, tj. 4,3 x méně než fullframe
• plocha snímače u Sony CyberShot DSC-RX100 VII (viz. výše) je 1,16 cm2; tj 7,4 x menší než fullframe
• plocha snímače velmi kvalitních mobilů je cca  0,30 cm2; tj 28,7 x menší než fullframe

Množství značek na trhu a různých typů je ohromné, moje konkrétní doporučení je ryze subjektivní a vychází z mé praxe, nicméně co se týká základních parametrů, za tím si stojím. 

Pohotovostní poloha fotoaparátu

Vyřešili jsme zavazadlo pro transport aparátu a příslušenství, pojďme fotit.
Fotoaparát vyndám z batohu ... a co dál? Ať už při reportáži nebo třeba v krajině, dost dlouhou dobu musím mít fotoaparát v pohotovostním stavu, kdy buďto fotím nebo hledám správný záběr. Potřebuji přitom

• mít fotoaparát "při ruce"
• mít fotoaparát v (alespoň relativním) bezpečí
• neublížit přitom svému tělu ( to není vtip, ergonomie je důležitá )

Asi u každého fotoaparátu je při nákupu součástí balení popruh. Obvykle není úplně k nepotřebě, ale není to ani žádný zázrak. S vynaložením cca 5 minut času popruh upevníte k poutkům na těle fotoaparátu ... a co dál? 

Fotoaparát (vážící i s objektivem něco mezi 1 - 2 kg) pověšený delší čas na krku, to není žádný med, to je o zdraví (krční páteř). Popruh dodaný s fotoaparátem obvykle neumožňuje  ani takovou základní funkci, jako je snadná měna délky.

Jak to řeším

Používám systém firmy Peak Design, který umožňuje bleskové "překonfigurování" :

• fotoaparát na kvalitním popruhu s nastavitelnou délkou, to používám nejméně,
• fotoaparát na prsou, zavěšený na ramenních popruzích batohu, netáhne za krkem a přitom je v plné pohotovosti, používám velmi často, při turistice, při přesunech mezi fotografickými lokacemi v krajině.
• fotoaparát v pravé ruce, zajištěný proti pádu poutkem na zápěstí, používám velmi často, vždy při reportážním focení, často při pohybu po nějaké lokaci v krajině.

Pro závěsy na batohu jsem použil tyto prvky:
https://www.megapixel.cz/peak-design-anchor-links-system-rychlych-spojek-al-4
na fotoaparátu je na každé straně jedna "třešnička"
na každém ramenním popruhu je upevněný pásek, zakončený tou černou součástkou.

Další příslušenství - Externí blesk 

Předpokládejme, že fotoaparát nedisponuje vestavěným bleskem, a je potřeba řešit otázku, zda pořizovat externí blesk. Popravdě i u foťáků s vestavěným bleskem je to téma k řešení, protože interní blesk je obvykle velmi slabý, má malý dosah.

Pokud má snímek zachovat atmosféru daného prostředí a nemá být na první pohled jasné, že to je „napálené bleskem“, musí se při expozici maximálně využít reálné existující světlo (třeba i za cenu vyššího ISO) a bleskem pouze "trochu přisvítit". 

Jak používám blesk

Disponuji kvalitním a výkonným externím bleskem, který ale používám velmi, opravdu velmi vzácně. Možná je to proto, že jsem tuto disciplínu dostatečně dobře nezvládl - není to totiž nic triviálního :-)

Paradoxně používám blesk spíš na ostrém slunci, při fotografování osob, kdy chci trochu prosvětlit stíny, hlavně v obličeji.

Nafotil jsem mnoho koncertů v nedostatku světla, kde jsou zároveň aktéři v pohybu, naprosto všechno bez blesku. Samozřejmě musím využít vyšší ISO, okolo 3200 běžně, jde to i cca do 20000. Kdo nevěří, ať koukne do galerie koncertů.

Doporučení začátečníkovi

Do pořizování externího blesku se nehrnout, pokud k tomu není jasný důvod vzhledem k oboru, na který se chce zaměřit ( fotografování akčních scén v prostředí s nedostatkem světla, nějaké speciální efekty ... ). Když už pořizovat, doporučuji originál od výrobce fotoaparátu.

Volba SW pro správu a editaci

Začnu tím, co nedoporučuji. Nedoporučuji používání různých free SW, které jsou lákavé z hlediska finančního (jsou k dispozici zdarma) a řada lidí je bude vehementně doporučovat. Nechci zde rozebírat, proč je nedoporučuji. Přes 30 let vyvíjím  SW (byť jiného druhu) a mám racionální důvody k tomuto názoru.

Co jsem používal dříve a co používám nyní:

• Do roku 2018 jsem po mnoho let používal výhradně Zoner Photo Studio, pro editaci i správu fotografií.
• Od roku 2019 používám pro editaci a správu zdrojových snímku (RAW soubory) Adobe LightRoom, pro práci s výslednými JPG soubory používám stále Zoner Photo Studio a související webovou galerii Zonerama.
  Důvodem k této změně byl fakt, že v té době neposkytoval "Zoner" pro práci s RAW soubory takovou funkčnost, jakou jsem si představoval, Adobe LR ji poskytoval.
  U tohoto modelu již zůstanu, jde o návyky, data která v daném systému mám ... ale současné Zoner Photo Studio bych klidně použil, kdybych se teď měl rozhodovat "na zelené louce"

Co doporučuji

Českému fotografovi, který se nyní rozhoduje "na zelené louce" kterou cestou se dát, doporučuji placený systém Zoner Photo Studio, minimálně z těchto důvodů :

• funkčnost systému je velmi podobná určitému etalonu za který lze považovat období lightroom
• lze zde řešit jak samotnou editaci snímků, tak jejich správu, prezentaci, tisk ...
• systém se neustále intenzivně vyvíjí
• je to český systém, české uživatelské rozhraní a nápověda
• součástí systému je i webová galerie Zonerama, kde může fotograf velmi solidně prezentovat svojí práci ať už veřejně nebo pro uzavřenou komunitu
• výrobce systému, česká firma Zoner, provozuje také výborný portál Milujeme fotografii, který nabízí nepřeberné množství informací jak v oblasti systému ZPS, tak obecné fotografické rady.

Jak systém pořídit

• Vytvořit si účet zde: https://www.zoner.cz/account
• Objednat si elektronickou licenci (jiná nemá smysl)
• Jakmile je licence zaplacena, stačí

• kliknout na stažení instalačního programu,
• nainstalovat na svém PC,
• po spuštění program vyzve k přihlášení,
• přihlásit se k tomu účtu, kde byla provedena objednávka a platbu,
• a je to vše v provozu, teď už jen se s tím naučit pracovat :-)

Uspořádání dat a jejich zabezpečení

Pár základních principů

• snímky z paměťové karty mají jít co nejdříve „do počítače“
• snímky z paměťové karty mazat až poté, kdy jsou na více místech, nejen v jedné složce na disku v počítači
• každé paměťové médium může v okamžiku „odejít do věčných lovišť“, takže data musí být vždy nejméně na dvou nezávislých místech (dva disky připojené k témuž počítači nic neřeší); traduje se pravidlo 3-2-1 (3 kopie dat, na 2 různých médiích, z toho 1 mimo domov).
• SSD média jsou pro dlouhodobé uchování vhodnější, než klasické magnetické disky
• je dobré oddělit snímky (akce), které ještě nejsou zpracované, od těch již zpracovaných
• je rozumné a užitečné pořízené snímky razantně probrat (promazat) a dlouhodobě uchovávat pouze to, co za něco stojí ( i tak toho bude mnohem víc, než kdy člověk reálně využije )
• systém správy dat musí být jednoduchý a přehledný, bez duplicit
• systém správy dat je potřeba promyslet, zavést do praxe a důsledně stanovená pravidla dodržovat
• nelze vymyslet způsob, jak jménem souboru ( fotografie ) vyjádřit vše co je potřeba klasifikovat - existují jiné vhodné způsoby (viz. dále)

Pro konkrétní uspořádání dat a související workflow (pracovní postupy) neexistuje jediný správný postup, každý si musí najít svojí cestu, může se však inspirovat a respektovat základní principy (viz. výše), to pomůže vyhnout se kolizím a haváriím.

Stručně zde popíšu něco ze své praxe.

Rozdělení paměťových prostorů

• FotoPráce - fotografie „v procesu zpracování“
• SSD disk ve výkonném počítači s kvalitním EIZO monitorem, na kterém provádím veškeré zpracování systémem Adobe Lightroom, zde složka D:\FotoPrace\...
• Na tomtéž disku je i katalog AdobeLR
• U složek i u jednotlivých souborů nastavuji postupně barevné značky podle stavu zpracování, první hrubé zpracování červená, dokončená editace žlutá, komplet vše (popisky, klíčová slova,hodnocení,...) zelená.
• Ze složky se zelenou značkou vyexportuji JPG soubory do „FotoGalerie“ a celou složku přenesu (přetáhnu myší) do FotoArchivu
• Složka FotoPrace a její podsložky a také složka s katalogem, se každou noc automaticky zálohují v síti na Synology diskové úložiště (tam jedou stále paralelně 2 disky), po provedení zálohy se počítač vypne
• FotoArchiv - zdroje zpracovaných fotografií
• Složka FotoArchiv na Synology diskovém úložiště (tam jedou stále paralelně 2 disky), v síti je viditelná z počítače, kde provádím zpracování.
• Struktura složek je zcela stejná jako v sekci FotoPrace a FotoGalerie, tj. na první úrovni roky, v každém roce chronologicky složky z jednotlivých focení, z názvu složek je zřejmé datum a název akce
  ( např. 2026-02-13_Masopust-Horní-dolní )
• Složku sem přesouvám při skončení zpracování (viz. výše)
• Jedenkrát měsíčně v diskovém úložišti měním jeden ze dvou disků, přitom
• vyjmutý disk (aktuální stav) odnesu mimo budovu a bezpečně uložím
• předchozí záloha, vložená do úložiště, se během cca 4 hod sesynchronizuje s aktuálním stavem a nadále zde běží dva paralelní disky (pro případ poruchy jednoho z nich zůstává aktivní ten druhý)
• FotoGalerie - vyexportované JPG soubory
• Složka FotoGalerie na Synology diskovém úložiště (tam jedou stále paralelně 2 disky), v síti je viditelná z počítače, kde provádím zpracování.
• Struktura složek je zcela stejná jako v sekci FotoPrace a FotoArchiv, tj. na první úrovni roky, v každém roce chronologicky složky z jednotlivých focení, z názvu složek je zřejmé datum a název akce
  ( např. 2026-02-13_Masopust-Horní-dolní ).
• Složka zde vzniká v úplném závěru zpracování, kdy finálně upravené snímky exportuji z aplikace Adobe Lightroom.
• Tento prostor slouží k prohlížení finálních snímků, jako případný jejich zdroj pro další sdílení, publikování ...
• WebGalerie - vyexportované JPG soubory prezentované na webu
• webový prostor Zonerama, spravovaný firmou Zoner Software
• pod svým účtem zde už řadu let prezentuji určitou část své fotografické tvorby, jak ve veřejných albech, tak i v soukromých (např. sdílení rodinných událostí v rámci příbuzenstva ...)
• nahrávání hotových fotografií do této galerie lze provádět přímo v internetovém prohlížeči nebo v prostředí systému Zoner Photo Studio.

Jak se ve fotografiích vyznat ( jména snímků, klíčová slovy, kolekce, ...)

Fotografie nám v dnešní digitální době přibývají velkou rychlostí, vyznat se v nich není jednoduché. 

Častým a podle mne nešťastným nápadem je, tvořit si nejrůznější tématické složky s fotografiemi, případně se snažit vložit téma fotografie do jejího názvu. V čem vidím problém takového přístupu

• mnoho fotografií nelze jednoznačně zařadit k předem vymyšleným tématům 
• mnoho fotografií spadá k více tématům (kategoriím), je to fotka přírody, hor, figuruje tam rodina, pes ... to jsou různá témata, kam takový snímek vložit ? 
• v čase se navíc pohled člověka na témata (kategorie), které ho zajímají, mění
• mnohokrát jsem viděl u lidí kolem sebe, jak takový přístup vede k neudržitelnému stavu a chaosu

Složky s fotografiemi podle data a názvů akcí

Z předchozího textu je zřejmé, že veškeré pořízené snímky organizuji od prvního stažení z paměťové karty až po uložení do archivu naprosto jednoduchým a „neprůstřelným“ způsobem:

• Jméno složky je tvořeno z roku, měsíce a dne pořízení (zásadně v tomto pořadí, kvůli logice setřídění), následováno názvem akce, například 2026-02-13_Masopust-Horní-dolní. 
• Jsou zde zakomponovaná základní, nezpochybnitelná a neměnná fakta. 
• Pokud jsou to fotografie z vícedenní akce, použiji datum prvního dne.
• Aby seznam složek nebyl příliš dlouhý, rozděluji je po jednotlivých letech, takže např: D:\FotoPrace\2026\2026-02-13_Masopust-Horní-dolní

Tento způsob samozřejmě neumožňuje vyhledat snadno třeba všechny snímky alejí, dětí, psů, hor za východu slunce, .... vymyslet lze nekonečné množství témat ..., ale k tomu lze použít jiné a lepší prostředky - viz. dále.

Kategorizace pro snadné vyhledávání - klíčová slova

Každý systém pro správu fotografií ( ZPS, Adobe LR, ... ) umožňuje k fotografiím přiřazovat klíčová slova. Tato klíčová slova jsou pak součástí tzv. metadat daného snímku ( srozumitelnější byť nepřesný pojem je možná pojem EXIF ), v programu pro správu fotografií pak lze podle klíčových slov vyhledat ty snímky, které dané slovo (či kombinaci klíčových slov) obsahují. Jak jednoduché, že?

Je dobré, stanovit si množinu klíčových slov s určitým výhledem na to, co vás bude zajímat. Technicky nic nebrání tomu, při změně pohledu na věc se vrátit k dřívějším snímkům a klíčová slova do nich doplnit či upravit, ale je to pracné. Stejně jako jinde, i zde platí, že „těžko na cvičišti (rozmyšlení systému) - lehko na bojišti (použití systému)“.

Skvělý článek na dané téma od Michala Krause je na serveru Paladix:
https://www.paladix.cz/clanky/lightroom-22-klicova-slova.html

Když něco hledám ...

Pokud vím období, kdy snímky vznikly, rozkliknu strom složek a očima dohledám podle názvu akce.

Pokud nevím období, mohu 

• vyhledávat ve stromě složek podle nějaké části názvu příslušné složky (akce)
• vyhledávat podle klíčových slov

Vyhledávání podle klíčových slov má sílu také v tom, že ho lze aplikovat jak uvnitř určité složky (akce), tak nad určitou množinou složek, klidně nad celých archivem či galerií.

Závěr

Doufám, že tato sekce poskytuje návod, jak použitím jednoduchých a přehledných struktur a mechanismů udržet své fotografie v bezpečí a dobře se v nich vyznat.