Fotografická technika
Od prehistorie až k současnosti

Historie

S čím jsem začínal a jak šel čas ....

Stejně jako mnoho mých vrstevníků, začínal jsem s Flexaretou, kterou mi přenechal táta když si pořídil kinofilmový aparát.

Byly to začátky krušné, ale na celý život mě to naučilo základní principy. Vztahy mezi jednotlivými veličinami a jejich dopad na výsledek. To co dnes naprostá většina lidí cvakajících na automatech ani netuší.

Během studia na průmyslovce jsem cca 2 roky šetřil, abych si mohl „za vlastní“ koupit pravou zrcadlovku, Praktiku. Objektiv pevná padesátka Pentacon, vnitřní měření světla, na tehdejší dobu luxus. S tímto aparátem jsem postupně přešel od černobílého negativu k barevným diapozitivům.

Pak se mi zrcadlovka zdála příliš velká a těžká, tak jsem vyzkoušel nějaké kinofilmové kompakty, vymožeností byl zoom objektiv, ale jinak to byla slepá cesta. Prostě (jak říká Petr Pihan) „kdo jednou pohlédl do hledáčku zrcadlovky, nemůže už jinak“.

NIKON

Hlavní část mé fotografické techniky

S aparátem NIKON jsem se setkal čirou náhodou. V té době jsem moc nefotil. Kinofilmový kompakt s mizerným průhledovým hledáčkem, který jsem v té době používal, mě k focení moc nepřitahoval ...

A najednou, zcela mimo plán, na jedné svatbě mi ženich vrazil do ruky jakousi zrcadlovku se slovy „Nemáme tady fotografa, já sám fotit nemůžu, ty prý umíš fotit, tak tady to máš a foť !“.

Když jsem rozdýchal malý šok, zjistil jsem že držím v ruce kinofilmový Nikon F70. Minutová instruktáž ovládání a jdeme na to. Bylo to neuvěřitelně skvělé. Měl jsem dojem, že ten foťák znám už léta, fotil jsem s velkou chutí, výsledky se svatebčanům líbily. A já byl lapen do sítí značky Nikon.

Během pár měsíců jsem si koupil kinofilmovou zrcadlovku Nikon F65, pak po řadě let jsem začal osahávat digitální fotografii s kompaktem Nikon Coolpix, pak už vedla cesta k zrcadlovce Nikon D300 a nakonec Nikon D750.

Nikon D750 používám od jara roku 2015, předtím asi 6 let Nikon D300.

Předcházelo tomu velké rozhodování, zda přejít z formátu DX na FX, každá varianta má řadu pro a proti, nakonec jsem do toho šel.

Samozřejmě je to velký a těžký foťák, k tomu velká a těžká skla, ale výsledky stojí za to trápení s jeho nošením.

Objektivy pro Nikon:

Jeden z fotografických bonmotů říká, že fotoaparát je pouze "přívěskem na objektivu", čímž se chce vyjádřit, že kvalita objektivu je důležitější než samotný aparát.

Používám několik objektivů od firmy Nikon, jak tzv. zoomů tak i pevných skel.
Jedním z často používaných je širokoúhlý Nikon 16-35mm f/4,0 AF-S G ED VR.
Dalším je "záklaďák" Nikon 24-120mm f/4,0 AF-S ED VR, který používám jako "cestovatelský objektiv", protože jeho pětinásobný rozsah ohniskové vzdálenosti se na cestách velmi hodí, i když kresba tohoto objektivu není na nejvyšší úrovni (řečeno politicky korektně).

Používám však také objektivy Tamron a Sigma.
Poslední dobou je mým zřejmě nejpoužívanějším sklem Tamron SP 24-70mm F/2.8 Di VC USD G2. Velmi univerzální sklo s výbornou světelností, kresbou...
Co se týká firmy Sigma, vysoce světelná pevná „pětatřicítka“ Sigma 35mm f/1,4 DG HSM Art má ve foto-batohu také stálé místo.

Olympus

Doplněk fototechniky coby lehčí varianta na kolo, turistiku ...

Olympus řady OM-D jsem si oblíbil „na první dobrou“. Ve srovnání s fullframe zrcadlovkou je to úplně jiný svět, má své plusy i mínusy, takže se hodí pro jiné příležitosti.

Podstatné pro mě bylo, že ovládání mi okamžitě sedlo do ruky a přišlo mi velmi přirozené a hlavně že obrazový výstup je vzhledem k rozměrům a váze a velikosti snímače (crop faktor 2) velmi slušný.